Tuňák Estass v rostlinném oleji 4x 250g

Tuňák obecný (Thunnus thynnus), také tuňák modroploutvý a tuňák pruhovaný, je ryba z čeledi makrelovitých rozšířená v Atlantském oceánu, Středozemním a Černém moři. Chová také v chovech poblíž Japonska. Dosahuje běžně délky 2–2,5 metrů při váze mezi 225 a 250 kg. Tuňák loví menší ryby, a to často i ve velkých hloubkách.

Tuňák je jednou z nejběžněji lovených ryb. Ze syrového masa se připravuje japonské jídlo suši. Právě v Japonsku končí 80 % vylovené populace tichomořského tuňáka obecného. Masově je konzumován také v Evropě a Spojených státech.

Tuňáci jsou považováni za teplokrevné živočichy (tzv. regionální endotermie), teplota některých částí těla tuňáka obecného může být až o 21 °C vyšší než teplota okolní vody.

Ohrožení tuňáka

Množství ulovených tuňáků se za poslední dekádu zdvojnásobilo, což učinilo z většiny zástupců rodu ohrožené druhy. V oblasti Středozemního moře se v důsledku intenzivního lovu ocitl na pokraji vyhubení. V listopadu 2009 Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) snížila celosvětové kvóty pro lov tuňáka cca o 40 % na 13,5 tisíce tun ročně.

Ekologicky šetrným lovem tuňáka je chycení na prut s vlascem nebo pomocí vláčení nástrah (trolling) a to nejlépe tuňáka pruhovaného, který není tolik ohrožen. V Británii se některé obchodní řetězce dostaly pod tlak konzumentů, aby řádně lovené tuňáky označily na obalu výrobku. Ani tyto ekologické aktivity však dosud nebyly zcela úspěšné.

Maso tuňáka a jeho využití

Konzumace tuňáka pomůže nejen zdraví, ale také půvabu. Látky v něm obsažené totiž zlepšují kvalitu vlasů a nehtů a zmírňují projevy lupénky. Velký podíl na tom má také fosfor, důležitý pro zdraví zubů. Jde vskutku o rybu lahůdkovou, jejímž velkým plus je mimo jiné i nízký počet kostí.

Sushi, steak i sushimi

Tuňák je nepostradatelnou součástí orientální, zejména japonské kuchyně, kde se zpracovává na mnoho způsobů. Nejkvalitnější a také nejdražší je lehounce prorostlé maso, japonsky zvané toro, které se používá nejen na stále populárnější sushi, ale také se z něj připravují vynikající steaky, jejichž červená barva přechází při smažení postupně od bílé do zlatavé. Lahodnou delikatesou jsou také sashimi. Toto označení znamená v japonštině čerstvé, od čehož se odvíjí i jejich příprava. Jde buď o slabounce nakrájené, nebo o něco silnější plátky syrového masa tuňáka, vždy ale bez typického rybího aroma.

Zatímco sushi tvoří spíš hlavní chod, sashimi přichází na stůl zpravidla jako předkrm. Silnější plátky s půvabným mramorováním se podávají se sójovou omáčkou, tence nalístkované masa tuňáka zase s wasabi, ponzo-omáčkou a nakládaným zázvorem gari.

Nutriční hodnoty tuňáka

Z nutričního hlediska jde o velmi dobrý zdroj bílkovin, ve 100g dávce najdeme až 25 gramů bílkovin. Hodí se proto i lidem, kteří se věnují cvičení.

Kromě omega-3 mastných kyselin v něm najdeme i omega-6 mastné kyseliny. Ve velkém obsahuje i některé vitamíny a minerály. Z vitamínů jde především o vitamin A, vitamin B12, vitamin B6, niacin, thiamin a riboflavin. Z minerálů dominují fosfor, draslík, hořčík, selen a již zmíněný sodík.

Výhody konzumace tuňáka

Složení tuňáka se stará o několik prospěšných účinků. Jako tlustá ryba obsahuje hodně omega-3 mastných kyselin, díky čemuž má prospěšné účinky na zdraví srdce, mozku, očí či zlepšení stavu pokožky a boji proti chronickým zánětům.